Vydané a připravované publikace nakladatelství specializovaného na napoleonské období.
vazba: brožovaná
počet stran: 150
Popis ústupu Napoleonovy Velké armády z Moskvy v roce 1812 a podmínky zajetí v ruských guberniích na základě pamětí wurttemberského důstojníka Christopha von Yelina a dalších převážně německých pamětníků.
Doumerg: Většina našich známých, vypravivších se spolu s Francouzi z Moskvy, zahynula hladem, zimou nebo ruskou zbraní. Převážně ženy, ubohé matky, nacházely smrt uprostřed největších utrpení. ... Paní Verteil, krásná herečka, se odvážila podstoupit cestu se dvěmi dětmi a čekala třetí. Jedno z nich ztratila v chaosu u Vjazmy, druhé na cestě zemřelo vyčerpáním. Dojat ubohým postavením této ženy, vzal ji pod svou ochranu vikomt de Turenne. Dorazili ke Smolensku, on ji tam spíše přinesl než doprovodil, ale ženám byl do města zakázán vstup, na základě zvláštního výnosu. Když chtěli de Turenne a paní Verteil vstoupit za pomoci síly, krutý strážný ji probodl bajonetem. Smrtelně raněná, chudinka, udělala několik kroků, spadla do saní, kde ... zemřela.
«−N−»
Mercier (opouštěl Vilnius 22. 12. v zajateckém transportu dříve než Yelin): Naše první zastávka byla pouhé čtyři míle od Vilniusu. ... Hned byl založen tábor a rozdělána ohniště v takovém množství, aby se k nim všichni vešli, zahřáli si části svého zkřehlého těla a uvařili trochu jídla, které nám bylo rozdáno. Byla nám vydána také sláma, ale jen pro důstojníky. Využiv ji a zabalivše se do svých plášťů jsme mohli tak nějak usnout. Ale za svítání ... dvacet až třicet vojáků nemohlo v době vyvolávání vstát ze svého lože, protože již byli mrtví. Někteří z nich přimrzli k zemi tak pevně, že je od ní nebylo možné odtrhnout. Aby se toho docílilo, bylo napřed potřeba pomocí ohně zahřát kolem nich půdu. Poté, když byly všechny mrtvoly složeny na jedno místo, kozáci založili obrovský oheň a házeli do něj ostatky našich nebohých společníků.
... Podobné scény se opakovaly i na druhém tábořišti a na všech dalších. Často se stávalo, že lidé, kteří se už cítili v náruči smrti, sebrali poslední síly, zvedli se uprostřed noci na nohy a v takovém postavení sváděli boj se začínající agónií. Zasahováni mrazem, v posledních předsmrtelných křečích, zůstali do rána stát ve stejné poloze, provždy ztuhlí a zledovatělí, opíraje se o stěnu nějakého domu nebo kmene stromu. ... těla byla v té samé póze, v jaké je zastihla smrt. Jejich mrtvoly zůstávaly v takové poloze, dokud je neodtrhli, aby je mohli spálit. Často se přitom stávalo, že holeně se od zbývající nohy odtrhly snadněji než přimrzlé podrážky od země. ... občas se stalo, že do ohně hodili lidi, kteří ještě nevydechli naposled. Ožijíc na okamžik od neuvěřitelné bolesti, tito nešťastníci, zaživa páleni, končili svou agónii za hrozného křiku.
«−N−»
Soden: Velikou neřestí Rusů bylo pijanství. Oni mu propadli tak, že když u Rusů nastoupila radost z opojení, byli v podnapilém stavu několik týdnů. V takovém stavu si rádi pobrečeli, zasypávali své hosty polibky a vůbec se stávali velmi laskavými. Přesto nešlo těmto známkám něžnosti důvěřovat, protože Rusové jsou velmi prohnaní. Kdo se pijatice neoddával, požíval zdraví a dosahoval ctihodného stáří.
Aby manželé měli na paměti návrat domů, mezi ruskými vesničany panoval zvláštní zvyk. Když jel Rus do města s dřívím nebo potravinami, aby je prodal, po jejich prodeji hned navštívil hospodu a neodešel dříve, dokud se neopil. V takovém stavu našel na tržišti svůj malý povoz tažený jedním koněm, lehl si pod něj nebo vedle něho a usnul. Žena šla do města hledat manžela a obvykle ho našla na uvedeném místě. Protože nemohla budit spícího manžela, spoutala mu provazem nohy nebo zápěstí ruk a potom šla klidně domů. Když se vesničan takto spoután probudil, věděl, že je nutno spěchat domů. Neotálel dlouho s odjezdem a spolu s ostatními vesničany pospíchal zpět do vesnice. Vesničané na svých bídných povozech při návratu běžně opět spali a úplně se oddali orientačním znalostem a instinktu vlastních koní, kteří se zřídkakdy mýlili.
Baumbach, Ernst - Tagebuch 1812
Beese, Ludwig - Mein Feldzug nach Russland mit der westphälischen Armee
Borcke, Johann von - Kriegerleben
Fleck, Förster - Erzahlung von seinen Schicksalen auf dem Zuge Napoleons nach Russland
Fürtenbach, Christian - Vojna protiv Rosii i russkij plen
Hildebrand, Bernhard - Drei Schwaben unter Napoleon
Ivanov, K. V. - Sistema finansirovania voennoplennych 1812-1814 gg.
Kohlhaas, Wilhelm - Wachtmeister Peter mit und gegen Napoleon
Labaume, Eugene - A Circumstantial Narrative of the Campaign in Russia
Leifels, Heinrich - 1812 Napoleons zug nach Russlands
Martens, Christian - Tagebuch meines Feldzuges in Russland 1812
Morgenstern, Franz - Kriegserinnerungen des Obersten Franz Morgenstern aus westfälischer Zeit
Pagan, Thoran: Mémoires d‘un prisonnier en Russie
Peppler, Franz - Schilderung meiner Gefangenschaft in Russland vom Jahre 1812 bis 1814
Roeder, Helen - The ordeal of captain Roeder
Roos, Heinrich - 1812. Souvenirs d‘un médecin de la Grande Armée
Rua, I. - Francuzy v Rossii
sborník - Francuzy v Rossii I./II./III.
sborník - Akta vilniuské komise
Schehl, Carl - Vom Rhein zur Moskwa 1812
Schenk, Carl Christian Ludwig - Soobsenija iz zhizni francuzkogo podpolkovnika
Sirotkin, V: G: - Sudba plennych soldat i oficerov Velikoj armii v Rosii posle Borodinskogo srazenia
Soden, Franz - Memoiren aus russischer Kriegsgefangenschaft von zwey deutschen Offizieren
Suckow, Karl von - Aus meinem soldatenleben
Tichonova, A.V. - Sudby zhenshin i detej v russkom plenu posle voennoj kampanii 1812 goda
Totfalušin, V. P. - Saratov v vospominanijach voennoplennych 1812 goda
Vionnet, Louis Joseph - With Napoleon‘s Guard in Russia
Vossler, Heinrich - With Napoleon in Russia 1812
Walter, Jacob - The Diary of a Napoleonic Foot Soldier
Wesemann, Heinrich - Kanonier des Kaisers
Yelin, Christoph - In Russland 1812
Zemcov, V. N: - Voennoplennye armii Napoleona na Uralskich zavodach
1812 - Württembergische Infanterie Regiment Nr.1 - Nr.9
V knize je každý pluk s vyobrazeným granátníkem a řadovým fyzilírem
zobrazen zvlášť na samostatné straně pro daný pluk.