nakladatelství Michal Šurgot

nakladatelství Michal Šurgot

Vydané a připravované publikace nakladatelství specializovaného na napoleonské období.

Napoleon a jeho druhý mamlúk Ali


Paměti Francouze, který se stal Napoleonovým druhým mamlúkem, doplněné o vzpomínky dalších pamětníků.



zpět na úvodní stranu



Ukázka:



/ Fr) Saint-Denis: Někdy si císař krátil čas, že sám zaléval první drnovou zeď, kterou Angličané postavili v Noverrazově zahradě. Tato zeď byla méně vystavena slunci než ta, kterou jsme vybudovali na západní zahradě a uchovala si svou svěžest. Císař nechal koupit čerpadlo, které připojil k nádrži na vodu, a přesně v 15 hodin, kdy dokončil oblékání, se těšil na kropení travnatých drnů jeho zdi a těch, které byly kolem kamenů u nádrže. Držel hubici a zaměřoval, zatímco my jsme museli pumpovat. Protože nikdy nebral ohledy, neodešel od hadice, aniž by si nenamočil a nezablátil obuv a punčochy. Převléci se pak šel jen tehdy, když ho někdo upozornil, že jestli takhle zůstane, nastydne. Když císař dohlížel na práci v zahradách, nosil loveckou vestu, nankinové pantalony, slaměný klobouk se širokou střechou a tenkou černou stuhou, a na svých nohách červené nebo zelené pantofle. /


/ Fr) Marchand: Aby byl hůře poznatelný, rozkázal, aby se Saint-Denis a Noverraz oblékali stejně. /


/ Fr) Saint-Denis: Obvykle měl v ruce malé tágo z růžového dřeva, které mu sloužilo jako vycházková hůl a zároveň s ním vyměřoval. Ve svém pokoji nosil redingot z piké bavlny jako župan, pantalony z bílého manšestru nebo jemného flanelu a na hlavě ručně tkaný šátek. Kromě vycházky do zahrady byl takto oblečen po většinu dne. Cítil se v tom pohodlně. Po pravdě řečeno, kdyby každý den ráno nešel do zahrady, nenosil by nic jiného. První čtyři roky se převlékal každý den, pokud nebyl indisponován. Většinou se převlékl třikrát za den. Holil se co dva nebo tři dny. Když byl oblečen, před odchodem z místnosti si dal do kapes kabátu kapesník, tabatěrku, malé divadelní kukátko, bonboniéru z želvoviny, ve které byla lékořice, a někdy, když byl nachlazen, bonbóny proti kašli. Nikdy nenosil rukavice, jen pokud měl jet na koni, a pak si je spíš dával do kapes než na ruce. Císař nikdy nenosil nějaké klenoty, kromě hodinek s řetízkem tvořeným vlasy císařovny. Měly zlaté tlačítko a menší víčko ze stejného kovu, na kterém bylo vyryto N s korunou. Uprostřed spodní části hodinek bylo vyryto menší písmeno B. Císař rád snídal v přírodě v jedné ze svých zahrad ve společnosti generála Montholona nebo vrchního maršálka, kdy ten druhý jmenovaný byl pozván nebo císaře přišel navštívit. Když se císař necítil dobře, vzal si čaj, horkou limonádu nebo kuřecí vývar. Domníval se, že nejlepší lék na jakoukoliv nemoc je dieta. Když se mu po jeho postění vedlo lépe, poslal někoho zjistit, co je pro něj přichystáno za jídlo. Když nebylo nic, co by se mu zamlouvalo, objednal si skopovou kotletu nebo pár sázených vajec. Když neměl během dne hlad, chtěl něco připravit na noc pro případ, že by se probudil a jeho tělo si vyžádalo nějakou stravu. Když noc proběhla a on o nic nepožádal, brzo ráno se mu přinesla nějaká polévka s rýží nebo těstovinami a také si vzal sklenku vína Constance. Jeho způsob života byl ve všech ohledech shodný se stavem jeho zdraví, humoru, náladě, s jeho potřebami a prací. Většinou ráno mezi pátou a šestou císař zavolal službu konajícího komorníka, aby roztáhl záclony a otevřel okna i okenice. „Jaké je počasí?“ „Výsosti, je jasno.“ „Podejte mi župan a mé pantalony.“ Komorník mu tyto věci podal stejně jako pantofle. „Otevřete dveře a okna a nechte vejít vzduch, který stvořil Bůh.“ Tuto frázi užíval, když byl v dobré náladě. „Zavolejte Montholona.“ Zpíval si nějakou starší operní árii, kterou si pamatoval, a chtěl jít do zahrady. Když nebylo hezky, pršelo nebo byla mlha, pronesl: „Prokletá země! Neustále je mizerné počasí.“ /


/ Fr) Montholonová: Zvláštností ostrova je, že nejde slyšet hřmění a nejdou vidět blesky. /


/ Fr) Saint-Denis: Po oblečení si sedl ke stolu a psal nebo si lehl na pohovku a četl si. Nebo přecházel mezi salónem a přijímací místností a díval se ven dalekohledem skrze malé otvory v žaluziích svých okenic. Když poslal pro Montholona, procházeli se spolu až do snídaně. Když bylo po snídani, císař s Montholonem se asi ještě hodinu procházeli, potom šel císař dovnitř, uvelebil se na pohovce nebo si sedl ke stolu nebo šel do postele. Ať už císař pracoval nebo odpočíval, ve tři hodiny se převlékal. Když byl oblečen, vyšel ze svých privátních pokojů, znovu povolal ctěného de Montholona a procházel se s ním po zahradě do čtyř, pěti hodin, kdy byla večeře. Když bylo škaredé počasí, císař šel s Montholonem do salónu, kde před pohovku umístili šachový stolek a dali si několik partií, než byla večeře. Někdy se procházeli po salónu a přijímacím pokoji. Když nastala doba večeře, byla uprotřed místnosti vytvořena tabule na malém stolku, pokud císař nerozkázal jinak. První část večeře proběhla rychle, ale často, když byl desert na stole, císař požádal o tu a tu knihu poezie nebo prózu a propustil dva muže, kteří čekali u tabule, majordoma a komorníka se slovy: „Jděte a navečeřte se, vy dva. Vraťte se za půlhodinu a přineste mi kávu.“ Když půlhodina uplynula, někdy ho našli u tabule, někdy procházejícícho se přijímacím pokojem nebo na zahradě, jestli mu počasí dovolovalo vyjít ven. Jakmile vypil kávu, poslal pro vrchního maršálka a všichni tři odešli do aleje na zahradě, což byla obvyklá večerní procházka. /


/ A) Gorrequer: 16. leden. Guvernér měl nepříjemný zvyk. Vždy, když byly podepsané dopisy zalepeny a připraveny k zapečetění, všechny je otevřel, aby zjistil, jestli v nich jsou všechny podrobnosti. Dělal to v rychlosti, otvíral obálky, házel všechny dopisy na stůl, rozstřikoval nad nimi inkoust, špinil je, občas je natrhl, přestože byl ujištěn, že všechny byly předtím pečlivě zkontrolovány. Aby se daly znovu použít, strávil jsem nad tím často hodiny. Loď, která je měla odvézt, čekala, zatímco já vyškrabával inkoustové skvrny a odstraňoval zašpinění. Ke všemu stál nade mnou a vrčel, ať se rychle odešlou. /


/ Rus) Balmain: 17. leden. Potkal jsem hraběte a hraběnku Bertrandovy v kožáře taženém čtyřspřežím. Když projížděli, řekli mi, že Bonapartovo zdraví je dobré, že se zcela oddal zahradničení, a že se celkem smířil se současným chováním ctěného Hudsona Lowea. Čtyři nebo pět dnů se bavil střílením kuřat a dalších zvířat, které vstoupily na jeho zahradu. Včera zabil oblíbenou kozu madam Bertrandové, protože si myslel, že patří dozorčímu důstojníkovi. /


/ A) Gorrequer: 22. nebo 24. ledna u oběda se Machiavelli [Lowe] choval legračním a marnivým způsobem. Přišel ve svém novém oděvu od londýnského krejčího, nesl se jako páv, obdivoval se, pozoroval se v zrcadle, zapínal a rozepínal kabát, zrakem přejížděl svůj odraz v zrcadle odshora dolů a po dva či tři dny nedělal u večeře nic jiného, než zapínal a rozepínal svůj kabát, obdivoval epolety a ptal se Doni [lady Loweová], co si o tom myslí. /


/ Fr) Bertrand: 26. leden. V jednu hodinu dorazil doktor Livingstone. O půl jedenácté madam Bertrandová potratila. Byl to chlapec. /


/ A) Verling: 28. leden. Hraběnka Bertrandová ráno 26. potratila a já předpokládal, že mi náleží ji navštívit a informovat se o jejím zdravotním stavu. ... Když jsem dorazil, byl v místnosti doktor Antommarchi. Na chvíli zůstal a požádal mě: „Navštivte mě, než opustíte Longwood.“ Souhlasil jsem. Později jsem si ale uvědomil, že mám povolení pro vstup do Longwoodu jen za účelem navštívení madam Bertrandové a nenavštívil jsem ho. /



zpět na úvodní stranu



V knize je zatím čerpáno z těchto pamětí:


Abellová, Lucia Elizabeth - Recollections of the Emperor Napoleon during the first three years of his captivity on the island of St. Helena

Antommarchi, François Carlo - The last days of Napoleon: memoirs of the last two years of Napoleon's exile

Arnott, Archibald - Account of the last illness, Decease, and Post-mortem appearances of Napoleon

Beker, Félix Martha - Relation de la mission du lieutenant général comte Becker auprès de l'empereur Napoléon

Bertrand, Henri Gatien - Cahiers de Sainte-Hélène. Les 500 derniers jours (1820-1821)

Beugnot, Jacques Claude - Life And Adventures Of Count Beugnot

Bingham, George Ridout - Diary of Sir George Bingham (Blackwood's Magazine 1896)

Campbell, Neil - Napoleon at Fontainebleau and Elba

Cockburn, George - Buonaparte's Voyage to St. Helena

Glover, John Richard - Napoleon's Last Voyages

Gourgaud, Gaspar - Talks of Napoleon at St. Helena with General Baron Gourgaud

Gourgaud, Gaspar - The St. Helena journal of General Baron Gourgaud, 1815-1818

Henry, Walter - Trifles From My Portfolio; Or Recollections Of Scenes And Small Adventures

Home, George - Memoirs of an aristocrat and reminiscences of the Emperor Napoleon

Jackson, Basil - Notes and Reminiscences of a Staff Officer

Kemble James - Gorrequer's diary

Lavallette, Antoine - Memoirs of Count Lavallette

Maitland, Frederick Lewis - The Surrender of Napoleon

Marchand, Louis Joseph - In Napoleon's Shadow; The Memoirs of Louis-Joseph Marchand, Valet and Friend of the Emperor 1811–1821

Markham, David - Napoleon and Doctor Verling on St Helena

Montholon, Albine - Souvenirs de Sainte-Hélène par la comtesse de Montholon

O'Meara, Barry Edward - Napoleon at St. Helena

Park, Julian - The Reports of Count Balmain, Russian Commissioner on the island of St. Helena 1816-1820

Pasquier, Etienne Denis - A history of my time; memoirs of Chancellor Pasquier

Planat de La Faye, Nicolas Louis - Mémoires et correspondance

Saint-Denis, Louis Etienne - Napoleon From the Tuileries to St. Helena

Savary, Anne Jean M. R. - Memoirs of the Duke of Rovigo

Truchsess von Waldburg, Ludwig F. - A Narrative Of Napoleon Buonaparte's Journey From Fountainebleau To Frejus In April, 1814

Warden, William - Letters written on board His Majesty's ship the Northumberland, and at St. Helena

Wilson, Arthur - A diary of St. Helena; the journal of Lady Malcolm (1816, 1817)



zpět na úvodní stranu